neděle 14. července 2013

BVP - mají budoucnost či jde již jen o starý šrot?

Na letošním ročníku mezinárodní výstavy vojenské techniky IDET v Brně byla představena modernizovaná verze obrněného vozidla BVP-2, které v současnosti společně s BVP-1 využívá Armáda České republiky. Musím uznat, že jsem byl nejprve vůči tomuto skeptický, neboť modernizace má své meze, a dovoluje jen takové změny, které jsou v souladu s původní konstrukcí vozidla, které je v tomto případě již notně zastaralé. Sovětské BMP, ze kterého původní československé BVP vychází a je v podstatě jeho licenční výrobou, spatřilo světlo světa již někdy v šedesátých letech minulého století. O deset let později se potom objevilo BMP-2, respektive BVP-2.

Je tedy jasné, že ona konstrukce je v dnešní době velice zastaralá a armády ostatních států NATO disponují většinou mnohem modernějšími stroji, s větší bojovou a ochrannou efektivitou.

Armáda České republiky v současné době čelí zásadní otázce, modernizovat, či nemodernizovat BVP?  Jako další možnost se jeví nákup nových vozidel zahraniční provenience, avšak vzhledem k neutěšenému stavu české ekonomiky, a konkrétně potom rozpočtu Ministerstva Obrany, se toto jeví jako méně pravděpodobné. Navíc, vzhledem k dobám minulým a aférám, které často provázely jednotlivé vojenské zakázky, bych se tohoto řešení obával.

Teď již k samotné modernizaci, kterou na IDETu představily tři společnosti, jakožto její vývojáři : česká Excalibur army, a dvě slovenské : VOP Trenčín a EVPÚ. Šlo v podstatě o soukromou iniciativu, nijak nezaloženou na oficiálním konkrétním požadavku některé z vlád. Proč tento postup firmy zvolily, aniž by měly jistotu výdělku a kontraktu? Protože potenciál takové modernizace je obrovský, vozidla BMP vlastní kromě ČR a SR spoustu dalších států, ať už jde o postsovětský blok, nebo Blízký východ. A takto hlubokou a rozsáhlou modernizaci téměř nikdo jiný nenabízí, kromě firem z Ruska, mateřské země stroje BVP.

Hlavním problémem, který při plánování modernizace vyvstal, bylo celkové zastaralé a slabé provedení pancéřování vozidla, které v dnešní době již nedostačuje a nedokáže zastavit nejmodernější protipancéřové zbraně. Nemluvě o nástražných výbušných zařízeních a minách. Proto konstruktéři zvedli korbu stroje o několik desítek centimetrů, tím pádem i podvozek, aby bylo možno nainstalovat dokonalejší pancéřování spodní desky podvozku. I tak ale je tato ochrana i po modernizaci na hranici norem, a proti silnějším náložím typu IED by nemusela vydržet tak, jak by bylo žádoucí.

Výzbroj zůstává v podstatě stejná, do modernizované věže je usazen sovětský kanon ráže 30 mm spřažený s kulometem ráže 7,62 nebo 12,7 mm.

Byla vyměněna také pohonná jednotka, místo původního sovětského motoru o výkonu 220 kW byl stroj osazen americkým přeplňovaným naftovým agregátem Caterpillar o výkonu 300 kW. Převodovka je původní, avšak upravená a modernizovaná, pro hladší chod. Přibyl taky jeden rychlostní stupeň pro jízdu vpřed.

Vnitřek stroje doznal také znatelných změn, přibylo elektroniky, LCD displejů, byly odstraněny obstarožní řídící a ovládací prvky, prostor pro výsadek byl značně upraven, byla odstraněna vnitřní nádrž, která původně rozdělovala vnitřní prostor pro převážené vojáky. Zadní dvoudílné dveře jsou nyní nahrazeny hydraulickou výklopnou plošinou. Stroj může převážet šest plně vyzbrojených pěšáků, kteří nyní mají větší pohodlí, jejich bezpečnost při najetí na minu je díky úpravě konstrukce a sedadel nyní také zvýšena, a všichn na sebe vidí, což je rozhodně pozitivní pro komunikaci mezi nimi.


Osobní dojmy z prohlídky BVP M2 SKCZ, jsou následující. Na stroji je vidět, že byla odvedena kvalitní práce, v rámci možností, které konstrukce dovoluje. Vybavení moderní elektronikou je jednoznačné plus, vnitřek stroje nyní vypadá kvalitně a jistě bude znatelným příspěvkem pro zvýšení operační schopnosti a "situation awareness" osádky. Jisté pochybnosti mám ale v případě výzbroje, a to že sovětský kanon ráže 30 mm by nemusel plně dostačovat k poskytnutí dostatečné palebné podpory výsadku, v dnešní době již existují mnohem lepší kanony, které by mohly být eventuelně instalovány, ale otázka je, zda tomu nebránilo konstrukční řešení věže, a náklady by se tak dostaly mnohem výše.

Každopádně bych si uměl představit, že by AČR tyto modernizace objednala a využívala, jelikož by to bylo pro naši republiku podle mého rozhodně lepší řešení než nákup zcela nových strojů, jak finančně, tak z důvodu toho, že existují spousty náhradních dílů a částí, ve skladech po celé republice, nemluvě o munici do zbraňových systémů apod.




Foto: www.armadninoviny.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat